Milí rodičové,

tak Vám musím napsat o včerejší bojovce. Jako dnes už dobrý a s holkama probíráme zážitky, ale včera jsem se teda bála dost. Šli jsme v týmu, ale bez nejstarších kapitánů. Byla fakt tma a mohli jsme mít s sebou jen jednu baterku, kterou jsme nesměli používat, jen při úkolech, protože jsme šli po malých svíčičkách. Nejdříve jsme museli spočítat svítící pavouky, potom jsme šli bludiště po Ariadnině niti. Na jejím konci byla svíčka, kterou jsme si posvítili na úkol, ve kterém jsme mohli zjistit další indicii. U následujícího stanoviště jsme si museli nasbírat šišky. Ty jsme měli použít při dalším úkolu, kde visela za nohy pověšená panenka Světlana (protože měla v klíně přidělanou svíčku), kterou jsme měli trefovat. Jenže když jsme ji chtěli trefit, tak ta panenka se sama pohybovala nahoru a dolu. DĚSIVÝ. Malinký holčičky se už bály docela hodně, i malinko brečely, tak jsme se chytly za ruce. A Valentýn volal do lesa, ať už nás nestrašej, že se bojíme už hodně. Ale stejně nás postrašili. Mezi stromy chrochtal divočák, po cestičce lítal bláznivý otec Fura a z příkopu se zvedal někdo v bílém hábitu. Jako poznali jsme, že nás straší naši kapitáni, ale i tak jsem se dost lekala. Poslední úkol byl vylovit klíček z kyblíku s bahnem, ve kterém plaval had. No tfuj. Když jsme se vrátili na chalupu tak Svatava povídá, že musí zpracovávat ty emoce. Tak jí Péťa řekla, jen ať je zpracovává potišeji, že už tam někdo spí.

Ráno jsme měli posunutý budíček o půl hodiny, abychom se víc vyspali. Po snídani jsme absolvovali dvě kratší soutěže, aby měly týmy, kterým ještě chyběly nějaké klíče, šanci si je doplnit. A ostatní mohli splněním úkolu vyměnit za další čas, nebo za indicii, když si nebyli jistí heslem od pokladnice. Po obědě už bylo vše rozhodnuto, klíče, hesla i čas a už se jen čekalo na otce Fura s Felindrou před bránou do pokladnice. Spustila se hudba. Všechny týmy postupně zadaly své heslo (všichni uhodli). Brána se otevřela. A potom už jsme každý tým ve vymezeném čase lovili drahokamy, které jsme pak ve směnárně vyměnili za peníze na jarmark.

Na závěr bylo odměňování týmů, pokojů za bodování pořádku a jarmark. K večeři jsme měli řízek, a teď už nás čeká jen disco a balení.

Moc se na Vás zítra těším. Doufám, že jste vyluštili šifry. Protože jestli ne, tak bych radši zůstala tady, než kdyby si mě nechali na Joudrs, kde bych musela každý den hrabat hřiště, uklízet rajóny, pomáhat v Clubhousu a panu předsedovi.

Tak pa pa pa zítra Vaše Milada

Zdraví: Hodně zranění a bolení dolních končetin, naštěstí se rychle lepší, po zázračných RŮŽOVÝCH tejpech našich vedoucích-fyzio Lindy a Péti.

Ztráty: No po pravdě, bůhví, co Vám děti zítra domů dovezou

Slzičky: Díky včerejší bojovce hektolitry, ale dnes již vše růžové. A věříme, že jsou děti posíleni vlastní odvahou a bohatší o zážitky (bojovka byla dobrovolná)