Moji milí rodičové,

moc děkuji za pohled, měla jsem z něj ohromnou radost. Už jsme v půlce tábora. Ten čas strašně letí, i když se ho snažíme každý den trochu ulovit. Dnes jsme ho lovili takovou znalostně sportovní soutěží. Nejdříve musel jeden člen týmu (jako kapitán lodi) s čepicí (kroužkem) na hlavě doplout na člunu (na zádech jiného člena týmu) od pobřeží k pevnosti Boyard. Potom musel kapitán z lodi vyběhnout do kopce k vedoucímu, který mu položil otázku týkající se soutěže. Pokud věděl, mohli plout zpět na pobřeží, když ne mohl se poradit s člunem, a když i tak nevěděli, pluli zpět a další člen z týmu (spolu s jiným člunem), který dorazil k vedoucímu, už dostal možnosti odpovědí. Kdyby i tak někdo nevěděl, mohli jsme ještě zaběhnout do chalupy podívat se na plakát, kde ty informace jsou napsané. Ten plakát tam visí od pondělí, takže jsem si dost vycinkala, že jsem si to před tím nepřečetla.

Ještě před obědem jsme stihli souboje mezi týmy v kradení klíčů. Tam byla důležitá taktika, rychlost a mrštnost. Abychom získali klíč od pevnosti, museli jsme vyhrát alespoň dva souboje. To se nám sice nepovedlo, ale protože jsme si v pondělí vyhráli nějaké menší klíče do zásoby, budeme je moct za klíč od pevnosti vyměnit.

K obědu bylo rizoto a moc dobrá květáková polévka. Knedlíky z těch borůvek, co jsme včera natrhali, jsme měli k večeři. Po obědě byl poledňák, a pak jsme šli do „centra“ na zmrzku. Když jsme se vrátili, navštívil nás zase otec Fura. Dokonce se odvážil i vyjít za námi ven, protože konečně svítí sluníčko. Dnes se nám snažil získání indicie hodně ztížit a měl pro každého z týmu jednu šifrovačku. Šifrovačky vám posílám, abyste si zkusili vyluštit naši indicii. Takže večer žádná romantická procházka, kino, ani pěkný večer se skleničkou u televize, ale pěkný večer s šifrou v ruce. Vedoucí říkali, že máte zapomenout na to, že je středa. Tomu sice nerozumím, ale vyřizuji. Luštěte, ať to máte hotové, než se vrátím. Vedoucí prý budou u autobusu vydávat děti jen proti vyluštěné indicii. Doufám, že to zvládnete. Sice se mi tu líbí, ale trochu se mi po vás stýská.

Před večeří jsme ještě hráli o čas v Lindy oblíbené hře NE-PAT-ŘIČ-NÉ předměty v lese, kde jsme zase potřebovali dobrého pamatováka, dobré oči a všímavost.

Ve volném čase pořád hledáme pilulky, hrajeme basket, fotbal, mastíme karty nebo se mazlíme s králíčky. Hodně oblíbené je taky ráchání se v potůčku. Oldřiška dnes vypadala jako maskovaný voják, protože měla bahno až nad lokty. Měla k tomu teda růžovou mikinu, i když tu se taky snaží dost zamaskovat, i ty růžové legíny.

No a to je asi pro dnešek vše. Ještě bude vyhlášení dnešních výsledků, takže musím končit.

Pac a pusu posílá Milada

Zdraví: Všichni zdrávi i navzdory chladnu, větru, dešti a potůčku.

Počasí: Dnes bylo sice po ránu chladno, ale už celý den svítilo sluníčko, takže krása.

Nálada: Dobrá. Na palubě i v podpalubí. Děti jsou príma.

---

Milý tatínku a milá maminko,

tak zase píšu z tábora. Dnes jsme měli moc krásné počasí, svítilo sluníčko a už bylo i docela teplo. Někteří otužilci se dokonce ptali i na koupání, ale zas takové vedro ještě není. Ráno po snídani jsme sbalili batůžky s pitím a vyšli hrát hru do lesa. V lese jsme chvíli stavěli domečky, odpalovali šišky a patlali smůlu (možná vám přivezu jako dárek vůni lesa na kalhotách) a pak začala soutěž o čas. Děsná dřina. Museli jsme nosit pro tým vajíčka. Prázdná byla za jeden bod, se stříbrným klíčem za dva a se zlatým za tři body (podívat dovnitř jsme se nemohli). JENOMŽE, s vajíčky jsme museli běhat do kopce, uf, a ještě jsme měli na břiše číslo, které po cestě nahoru nesměli vidět vedoucí, protože když nahlásili naše číslo a jméno, tak jsme se museli vrátit a vajíčko si vyměnit. Styly byly teda různé. Někdo se pohyboval přískoky od stromu ke stromu. Někteří se plazili lesem jak partyzáni. Jiní se po cestě do kopce objímali s přitisknutými bříšky ve dvojici i ve trojici. Většina se pohybovala v hlubokém předklonu, takže to vypadalo, jako když se lesem pohybuje zájezd důchodců na houbách. Přéma to pojal jako kondiční přípravu a nosil Klému buď přitisknutého na břiše jako klíště, nebo v náručí jako novomanžel novomanželku přes práh. Po soutěži jsme spočítali body a šli zpět na oběd.

Po obědě a poledňáku jsme soutěžili o klíče. Měli jsme osm individuálních soutěží a jednu týmovou. Nejdřív nám předvedli, v čem budeme soutěžit, a potom museli kapitáni na každou disciplínu vybrat jednoho zástupce týmu. Dvě soutěže z těch osmi byly na časový limit (vyšroubování a našroubování matic na šrouby a vysvobození klíče rozvázáním deseti uzlů) a zbylých šest soutěží jsme vedli souboje proti vedoucím, které jsme si pro danou disciplínu vylosovali. Já soutěžila v namotávání. Namotávala jsem provázek na špalík z jedné strany a vedoucí z druhé strany, kdo se dřív domotá ke klíči, který byl uvázaný uprostřed. Jindřiška hrála pexeso. Luďa stavěl dřevěné špalíčky na sebe na střídačku s vedoucím, komu to spadne po přidání jeho špalíčku. Bóža hrál magnety. Boženka Pacmana. Květuše pamatování barevné řady. A nakonec jsme celý tým rozdělený na dvě čtveřice museli projít pinpongáčem záludný labyrint s dírami, kde míček propadával. Labyrint byl zavěšený na každé straně za provázky, kterými jsme ho podle potřeby nakláněli. Bylo to fakt těžký. Každá čtveřice na to měla tři pokusy a z deseti čtveřic dokončily labyrint jen dvě.

Po soutěžích jsme zas měli čas na vlastní zábavu. Pak jsme došli do lesa na dřevo a k večeři jsme si opekli buřty a chleba a marshmallow a chleba a chleba a chleba…… Kdo nejedl buřty, dal si chleba a čočkovou polévku. Mohli jsme si koupit i limču, protože večer nás čeká noční bojovka, tak potřebujeme hodně sil a odvahy. Jako teď se začíná trochu stmívat, tak už tolik odvahy jak za světla nemám. Ale jestli půjdu spolu s Jarmilkou, tak to dám. Taky doufám, že se na bojovce dovíme další indicii, protože otec Fura se dnes vůbec neukázal.

Tak už musím končit, protože se ještě musím jít umejt a za chvíli půjdeme na tu bojovku.

Posílám moc moc moc pusinek vaše Milada

Zdraví: jedna malá potůčková rýmička, a jedna odřená sedýnka.

Ztráty: jeden trochu seškvařený míček, propálená dírka na teplácích, nějaké ty ponožky v koutě už stojící

Slzičky: dnes nula